Šňůrka

Za úplatek mlčení, za skromný peníz,
od ženy jsem si polibek koupil.
Díval jsem se na ni, jak déšť vlasy plení.
Tak jsem ji do dnů najednou vstoupil.

Ona penízek na šňůrku zavěsila,
vlasy si stočila do drdůlku.
Řekla mi, že snad mne dobře pochopila
a psala své jméno na cedulku.

Z mraků se slunce prostřelo po obloze.
Navíc je krásná, zírám v údivu.
Vždyť v tom dešti vyhlížela tak uboze!
Já myslím, že nejsem už naživu.