Omluva a vyznání

Nikdy nespadnu dolů, i když se to stává.
Nikdy se nepřestanu bát.
Nikdy nebudu ta, která ti mává
a nikdy nebudu brečet, když tu budeš stát...

Už tolikrát jsem to vzdala, promiň, já musela...
Už tolikrát jsem tě opustila, ale já to tak nechtěla.
Snažím se vyhýbat ti, nesmát se a nemluvit...
Už tisíckrát jsem se za to...chtěla konečně omluvit...

Znáš ten pocit, když to někdo schází?
Jako, když si někdo s tvými city hází...
Bezradné srdce a ještě hloupější hlava,
kdy ti konečně dojde, že tě mám ráda?