Střízlivá

Vytahej mi ústy
trny samoty ze srdce.
Daruj se mi
a nehleď ničeho kolem.
Dovol ať na Tebe něžně hraji.

Odpískej to čekací mezipředstavení
ať neupadám do snové apatie.
Co očím schází, toho srdci se nedostává.
Říkáš, že léčba má být drahá.
Má vonět jako Eclat d´Arpege.

Střepy v patách a kamení v žaludku.
Osamění není ostudné, ale nepohladí.
Svolej těch pár dní jak bludné ovce
ať ceníme si zase prázdné postele.