VZPOMÍNKA

VZPOMÍNKA
(věnováno Editě)

Za oknem se mihla, jen na chvíli
ta žena a její tvář
snivě roztoužená, v očích zář
jak plameny svící by ji uvily
jen prošla a zmizela mi
jak z listů krůpěje, jak noční tíseň
jak v písku stopy zanechané gazelami
když se dopěje a skončí stará píseň
však přece v mysli mám vtisknutý
ten obraz
letmý úsměv, ruky kynutí
jak starých bájí odraz
co je v nás, nastokrát
a čas od času tě přinutí
si vzpomenout
když to nečekáš
-a já vzpomínávám rád.