Pohřebiště kolemjdoucích

Silueta andělského stvoření

rajským mlékem opíjen dosti

Zapomělo se to lásce dvoření

zapomělo v morku kostí

...

Stínem zvaný host s obsluhou

dostal koně a hleděl na zuby jeho

Z měkkého zlata ukovanou podkovou

co daroval jsem mu ze soucitu

...

Našlapuje lehce a běhat nemůže

dusí trsy trávy a tráví ho hmyz

Amoruv šíp tomu snad pomůže...

...

Miluji jej, vstávej přeci!!!

...


Vydal se brzy v poslední mys

Vedlejším produktem odporný sliz

jako vylučován z mimozemských hlíz

...

Jako setmění duše s blesky touhy

odešel ten život pouhý

Závislý na mé odolnosti


Věřil jsem ač nebyl dlouhý

...

Krátce střižené vlásky lásky

měl jsem jako silon z papíru

Věřil jsem ti ty můj strážný

teď vykašlu se na víru...



Sbohem po rekonvalescenci mého zlomeného kamene s chtíčem pojmenovati se srdcem!!!