Odkvetly máky

Roztříštila jsem další vázu -
upadla mi na knížky.
Tiše pozoruji tu zkázu,
jak snadno jsme se rozešli.

Miliony střepů na podlaze,
po nich tekoucí žal.
Za slunce platí se draze
i za oheň co silně plál.

Hřeji si dál své ledové srdce.
Jak ale zvládáš to Ty?
Kéž nesmála bych se tak sladce
a nevěšela Ti naději na rety.

Nechtěla jsem rozdělit naše ruce,
co zoufale se držely.
Naše cesty však stáčely se prudce,
tak máky z léta odkvetly.

Kéž mohla bych osušit Tvé slzy
a rozzářit Tvou tvář.
Tvá bolest hořce mě mrzí.
Jsem ledová královna, zmatený lhář…