Láska a Smrt

Smrt je temná,
Avšak láska je jemná.
Tam, odkud již není návratu,
V lásce došlo ke zvratu.

Po srdci zlomeném hádkou,
Smrt je jen pohádkou.
Hádka však skončí,
A láska s mými city zase tančí.

Z pocitu smrtelně hrozného,
Najít střepy srdce zlomeného.
A srdce se vrátí znova k ní,
A ona ho svou láskou naplní.

Smrt zase zašla v prach,
Láska je její vrah.
Avšak kdy lásku smrt zas přelstí?
Když zas uslyší smutek ze lstí?

Ne, proč to brát tak,
Když nad hlavami zpívá nám pták?
Svou slzu cítím na řase,
Chci sní být v tom parku, znovu a zase.

Ale smrt také někde číhá,
Když na ní strasti lásky míhá.
Avšak láska je silná,
Jen málo kdy bývá milná.

Ale proč to teď řešit,
Zbývá mi už jen se svou láskou hřešit.
K čemu byl by mi život bez ní,
To už má duše radši není.