Město...

Kamenné město
za ostnatým drátem,
dlažba prastará
v uličkách ztemnělých
nespočtem chodidel pošlapaná...
Ten, kdo sem vstoupil,
ztratil se, aniž chtěl,
chvíli byl blažený,
neviděl, neslyšel,
nahlížel do dveří otevřených...
Všichni se ztratili!
Chodili, bloudili,
snad nosí na očích
černé pásky!?
Navždy tam zůstali,
smáli se, plakali,
nenašli cestu ven...
Každý z nás má svůj sen
o hlavním městě lásky...