Tvá náruč

Tvá náruč s trny růže,
v níž jsem se zachytila,
jak kapka rosy v pavučině,
mě bolestně hřeje ve vzpomínkách.

Tvá náruč- vůně kůže,
jíž jsem se nasytila
a teď se topím na mělčině,
mě dusí jako prach.

Tvá náruč- bojím se té nejistoty,
kdo jsem já a kdo jsi Ty?
My nikdy nebudem.

Tvá náruč, má bolest,
můj uroboros.