Cesta ze dna.!

Když přemýšlím nad vším co teďka se stal
abych řekl pravdu, není toho málo
já vzbudil se a myslel, že se to jen zdálo.
Ruce mám sedřené od šplhání na skálu
když neumřu na lásku, tak jedině na spálu.
Ta skála obrovská přede mnou stojí,
nahoře čeká srdce lásky mojí.
A přec někde skončí, skála zlá bez konce
kde vílky zatančí, tam v dáli bez slunce.
Bojovat budu, cíl už mám jasný
až dojdu na konec, budeme šťastný.

Oheň mrazivý je má cesta první,
když to nezvládneš, tak radši zdrhni.
Stačí být pozorný, strach ten tam čeká,
před touto cestičkou i slunce kleká.
Voda co usouší, je cesta druhá
tudyhle provází sám Ďáblův sluha.
Dávej si pozor, na co a kam šlápneš,
když tohle uděláš, zbytek lehce už zmákneš.
Cesta třetí je plná tmy od slunce
už lásko vidím Tě ve zlaté korunce.
Koruna zlatá čtvrtý klíč znamená
dej mi lásko, nebuď tím zmámená
poslední klíč vždy bývá ten nejtěžší
vidím že trpší. Mě to taky moc netěší.
Sám jsem dřív býval, teď měl jsem Tebe,
dřív smutek jsem zpíval, pak chvíli nebe.!