Adam a Eva

Milujte se a množte se

- řekl Bůh,

...a já mu přitakám.

Adame, první muži,
jsi si na mou duši jistý,
že tvá první žena
jmenuje se Eva?

Že je Eva opravdu
hříchem prosycena?

Není zlá, jen dobře ví,
že ze strommu na ni syčí
zlověstný had stromový...

Nemusí nic vidět, slyšet...
tušit stačí....

Tušila jsem to.
Ale nečekala.

Nedám ti na výběr,
jestli já nebo ona.
Čas nedostaneš.
Naletěla jsem své hlouposti
a hrdě odcházím...
nebudu čekat,
co na mě zbyde.

Není to boj,
já ni kořist,
ty zas ne lovec.

Nedopřeji ti totiž cítit
se tak ani minutu.

Odcházím jako vítěz na hlavě s korunou,
objímám statný strom a čerpám novou sílu.

Takovou, že jedním dechem
všechny okenní tabulky
by popraskaly.

Chci vdechnout do vás všech,
že konec není koncem,
že konec je krásným novým začátkem
nádherné poutě za štěstím.

Tak jako výstup na posvátnou horu,
když od moře začíná se,
tak i já šplhám do výšin.

A pak jen svoboda...a nadhled....

přijde k nám.