Je tu

Kytara máje hraje blues,
a struny tvého srdce chvějí se večerním nokturnem.
Řeka rozvoněla kraj,
modro se tetelí hlaholem slunce,
ty stojíš v zeleném ocánu
a vítr ti cuchá vlasy do zlatova.

V zahradách tančí mámení,
i ty jsi mámení,
květ májového rána,
rozkvétáš touhou,
touhou kopretin,
touhou jabloní.

Jsi rozesmátý den, šumící háj,
nedočkavost osik,
vábívé volání luk,
stříbrný lesk splavů
a laskavost sadů,
kde se zrodila láska.