Černočerná tma

Když procházím se lesní tmou
S hlavou plnou nás dvou
Myslím na to,kde jsi a co děláš
Jestli myslíš ty na mě a jako já žalem sténáš.

Kde jsi, má lásko, proč nejsi tu se mnou
Sám tu jdu lesní cestou, oči mi blednou
Ty jsi ta, s kterou teď chci být
O které už dál nechci snít

Mlžně vidím chatu v dáli
Chci být tam, kde naše duše by vzplály
Já nechci být stále sám
Co sám si tu počnu, takhle nevím, co dál

Z dáli slyším řeku šumět
V tu vidím jeji měsíční lesk
Lesk jako je ten tvůj
Který provází mě dodnes

Lesní tma je věc překrásná
Škoda, že s tebou mi připadá tak jasná
Jasná jako sluneční záře
Dost možná ji rozsvěcují tvoje zlatě třpitící se tváře

Jsi jediná, s kterou jsem spával
Jen s tebou, jsem si potmě hrával
Jsi pro mě jediné světlo obklopeno tmou
Jsi vyvolenou mou
Chci v noci tmou procházet jen s tebou

Možná si nikdo,však pro mě jsi vše
Co přát si člověk jako já může
Jsi spasitelkou mou
I když jsi jen příruční baterkou.