Přání

V měsíčním světle vidím tě zas
vidím jak nádherná je tvoje tvář
už odbila půlnoc, blíží se ráno
plní se co bylo na nebi psáno.

V nezkrotné touze já chci to
co bylo lidmi prokleto.
Zároveň své srdce ti dát
věřím že budeš mít mě rád.

Já ho nechci, dávno je tvé
v mlze se rozplynou vzpomínky mé.
Vzpomínky na svět ve kterém jsem žila
kdy jsem tak moc nešťastná byla.

Teď jsi tu ty, vidíš můj chtíč
no tak to udělej ať je to pryč!