Teď

V opilosti zase ulehám,
hlavu plnou starostí mám.

A že jsem jiná?
Někdy i líná?
Spousta lidí mě nechápe,
v myšlenkách mých tápe.

A co, že nejsem kopie,
srdce mé pro vás bije.

Byla, jsem a budu
strážcem svého osudu.

Nikdo mě nikdy nezmění,
ani ty, snadné pokušení.

Jsi tak daleko a přitom blízko,
smutno je, ale v tom něco písklo,
zpráva od toho, co hladil mě nízko,
kamarád na moje bolavé srdíčko,
do pohody, když je mi jaksi úzko.

Ale proč láska k nám nepřišla?
jsme takový bláznivý strašidla.

Dost už...

Trápení a starosti hodím za hlavu,
ve snech a myšlenkách dále si plavu.