Pokus o elegii..:)

Láskou opilá, naivní, mladá,
chtěla jsem všechno, to už se stává.

Mnoho smíchu, mnoho štěstí,
krátké však má trvání,
pak život dá ti ránu pěstí,
láska není k dostání.

Slzy teď rozpíjí, napsaná slova,
jak vědět dřív, že jsem jedna z mnoha?
Jsi snad slepý, nevidíš své činy?
Bože! Jak já si přála, abys byl jiný!

Vždyť ty tvé sliby, přesladká objetí,
o tvé masce na tváři, neměla jsem ponětí.
Směješ se snad teď, hloupé dívce, tiše?
naivita zní, teď jako pouhé klišé.

Já chtěla dát ti vše, všechno co mám,
ale tvůj cit, to byl jen pouhý klam!
Tak už táhni, jdi si zase jinam lhát,
jdi zas jiné šeptat, ty slova: Mám tě rád!