Moje naděje zmizela

Byla tu
naděje.
A nic se
neděje.
Byla tu.
Odešla.
Mě jenom
obešla.
V celé své kráse
kolem mě prošla,
špitla mi do ucha-
„Tvá touha pošla.“
Slzy
z očí se linou.
Tvojí.
Jen tvojí vinou!
Šťastná jsem byla,
o tobě snila,
zmizel jsi.
Nehlesl.
Chtíč ve mně
poklesl.
Zmizel jsi.
Nejsi tu.
Srdce je
v kokpitu
padajícího letadla,
jež do země se řítí
a ty ani nevíš
co vše k tobě cítí.
Ten cit je k tobě!
Je velký, je pořád!
A byl i v době,
když jsi tu nebyl.
Já snila o tobě,
o mém princi krásném.
Byli jsme při sobě.
Spolu v nebi jasném.
Šeptal jsi „Skoč!“
Miloval si.
Nenávidíš.
Jen nevím proč…