Atlas

Na mých vráskách
temných skalách
nesu si ve svém srdci
ty vzpomínky
je to jen smutný příběh
s úsměvnými chvilkami
okamžiky štěstí

každý z nás
nosí na zádech
atlas svého smutku
zážitků, kterých cítím
na své tváři máš
drsné horské prostředí
uhýbáš mi pohledem

tolik mi chybí
něžné sladké hrozny
ve tvém klíně
má vzpomínko
z dalekých uher
tokajská princezno

bolest hlavy
rána do zad
krev kolem mě
býčí krev
španělské slunce zapadá
atlas na mých zádech
je zbarven pískem a krví

probuzení v oáze
vůně orientu
kouř z dýmky
ruka osudu
na mapě mého atlasu
našla nové místo
v mém srdci
které jsem zatím nepoznal
ale jak se probírám
tak vidím kolem sebe…