Zátiší

V Zátiší Paříže,
stojí spolu v zákoutí.
Drží se za ruce, líbají a přejí si,
ničím, nikdy nebýt rušeni.

Život je pomíjivý
i oni to vědí.
Proto své lásce se oddávají.
A ona je nadnáší, jak na křídlech motýlích.

Všecko krásné jednou končí.
A tak i v podchodu,
kde ti dva spolu stáli
začlo se to hemžit chodci,
kteří vyplašili motýli.