A porta inferi

Stal ses mým andělem
a já chci být teď tvým
tak proč mi říkáš, že už
v lásku nevěříš?
Proč den co den pouze
s chtíčem soupeříš?

Nejsi zlý, vždyť já to vím
udělal jsi jen spoustu chyb
když vyrážíš klínem klín
je ti zas na chvilku líp?

Kdo poslal mi tě do cesty
byl to Bůh nebo Ďábel?
Kdo pryč od tvé nevěsty
do mé náruče tě sváděl?

A nebo byla jsem ti
osudem seslána já
abych zachránila
co z tvé duše zbylo
abych zabránila
pádu anděla?

Já štírka, vlk i drak
však má křídla jsou slabá
anděl, co směl letět do oblak
a teď s tebou...
do pekel padá.

Chtíč spojil nás
jedna duše, jedno tělo
a výčitky v nás
skrýt za hrdinské činy
by se chtělo.

Tak pojď, budem předstírat
že jeden pro druhého Mesiáš
můžu Ďáblovi se vysmívat
když v náručí mi usínáš.

Však on ví, že splatím daň
za pár nocí upíšu mu duši
ale co má se stát se staň
když oheň v srdci hoří.

Stal ses mým andělem
a já chci být teď tvým
ale proč náhle pocit mám
že už v lásku nevěřím?

Kdo vykoupí mne
když tebe vykoupím?