Fakt kámoška

FAKT KÁMOŠKA

Je těžké mít pravého přítele
Já měla jsem to štěstí
Vždycky vítá mě ve dveřích
Když z práce jdu po šestý

Pokaždé vřele mě přivítá
Pak už jen tiše čeká
Než práce domácí vykonám
A radostně k ní spěchám

Lásku svou dává mi bez výhrad
Bez podmínek a nářků
Já ji tak stejným oplácím
Pak uléháme k spánku

Takhle to běží den co den
Prosvětlí večer každý
Jde to tak týden za týdnem
Chtěla bych ji mít na vždy

Věčně tu se mnou však nebude
Čas pro ni má jinou míru
Snad ještě déle tu pobude
Žít budeme dál v smíru

Volám jí – číčo,kožíšku
Lidská bytost to není
Směje se na mě z košíčku
Můj andílek na mazlení