Konec nebo začátek

Proč smutné máš oči
když svět se kolem točí
v srdci čerstvá rána
zjistilas, že jsi možná prohrála.

Přesto vítěz toho duelu není
už tě nedrží v objetí a to se mění.
Co znamená výhra a co prohra
tomu dávno je, co u vás fungovala souhra.

Usměv ti zmizel, ten rozkvět jara
přesně věděl, kdeže tě prvně viděl, kde jsi stála
teď tu není ruka, co zahřála by tvou dlaň
jsi tak mladá, něžná a zároveň divoká laň.

Těžká chvíle přišla, bodl tě ostrým slovem konec
zdálo by se, že téhle básně odzvonil zvonec.
Jenže když ti řek sbohem ,cítíš, že nemůžeš dýchat
chce se ti křičet, jenže nemůžeš polykat
v tom okamžiku se ti zhroutil svět
slyšíš tu ozvěnu dokola, teď, teď, teď.

Namlouváš si dokola, to není pravda
jenže podíváš se, kolem tyčí se hradba.
Přemýšlíš, kde se chyba stala
v tu chvíli vypadáš bílá, jako by ses bála.

Dá se zapomenout to, co se mezi vámi stalo
vzpomínáš, nebylo toho málo
věci, které jen blázni dělají
sáňkovat v létě potají.
V tom okamžiku štěstí jste byli hluší, slepí
bylo vám jedno jestli jste u moře či v pusté stepi.

Mohla jsi kdykoliv říct dost
jenže nepřišlo mu, že tě chytá zlost.
Tak skousni tenhle černej den
za pár let to bude chvilkový sen.