Kouř z cigaret

Konečky prstů hledám tvou tvář,
vydám se po klikaté cestě,
vyhýbám se hříchům,
co dřímají odpradávna v nás.

Horké plamínky,
lehce dusí tvůj dech,
rty, rychle se otvírají,
to ony způsobily vše.

Hrajem hru na schovávanou,
s nezměrnou touhou,
snad nás nenajde,
jak pravda nevypluje,
nedostihne věčně nevinné lháře.

Bořím nos do vlasů,
vdechnu kouř z cigaret
a vodkou slepené pramínky,
náš tanec se tím odkryje..

..odcházeli jsme a rychle se vraceli,
jako bychom se báli být od sebe daleko,
nemoct ucítit, pohlédnout, uchopit..

/chci navždy zůstat tam, tady, u tebe../

To, co nás spojilo,
chtělo vše roztrhat na kusy,
to, co nás dělilo,
byl ráj, kam směřují naše útěky.