Bez Tebe

Až v prázdnu čtyř holých zdí
dech tvůj tělo mé orosí,
tisíce řádků popíši zas
a vůně papíru zmámí mě v ten bezvýznamný čas,
kdy jsem bez Tebe…

Samota má do vzpomínek se ponoří
A realita zahyne v jejich dusivém kouři.
V hlavě znít mi bude ten tvůj hlas
-šepot tichý jak pohyb řas,
i když jsem bez Tebe…

Nevěřila jsem,že udělá mě štastnou to, co mě i bolí.
Nevěděla jsem, že můžu být štastná i když mě slzy stesku pálí.
Jediné, co teď s jistou vím
je to, že jen Ty jsi pro mě vším
…a já jsem tu bez Tebe…

Nenávidím tyhle představy, verše a věty,
které píši,když tu nejsi Ty.
Všechny jsou jen pouhou touhou,
Jak ulehčit si trápení samotou mou,
jež cítím, když jsem bez Tebe…

Jsem studna bezedná
Tvojí láskou naplněná,
Ale přesto se teď cítím tak hladová…
…a prázdná…
Protože jsem tu bez Tebe