Byla jsem to já

Na chvíli byla jsem to já, já to byla.
Přesně ta holka, o které jsem snila.
A byla jsem to já, Ta opravdová.
Veselá, a ne tak náladová.

Ta holka co miluje, ale přece umí říci NE!
Cítím, co cítím, přec konec je můj sne.
Mělo se to stát a tak se to i stalo.
Bylo toho víc, než se mi jen zdálo.

Smířená, veselá, že mohu věnovat čas sobě.
A přece tak najednou vidím se zas v hrobě.
A najednou. Beznaděj, smutek, bolest tichá.
Pro koho mé srdce ještě dýchá?