Šumění lásky

Strom tiše se chvěje
madona voní,
vítr jí zpívá,
a slzu roní,
slza to radosti,
po tváři stéká,
nevidí člověka,
co z dáli spěchá.

Ten člověk je chlap,
však i hoch spíše,
madona taky nedlouho dýše,
oba jsou mladí,
mládenec zrychlí,
sotva již může,
nehledí na dívku,
strom zpívat cítí,
dívka v kořenech,
kvete co kvítí.

Nezná ji,
nechce ji znát,
oči se točí
bojí se nedívat,
bojí se hledět,
již nemůže zpět,
miluje madonu
a miluje svět.