zase utekla

Smutek skrývám za úsměvem,
Když miluju!
Ženu, kterou nemohu,
není mi přáno….
Pak smích střídá se s hněvem,
A lítost odnáším si
v batohu.

Vše co cítím, vyřkl jsem!
Sinusoida dění.
Lásku k tobě hlásám všem,
Mlčky křičím, němě volám…,
No a ty … ?
prý vstávej.., to už není snění!

Realita jiná jest,
Jsem na zem z oblak přikován.
Vzdušné zámky rázem chřadnou,
A životem dál už jen každý sám.
Nevěřím, nechci….
Že jsou ty krásné chvíle…
Jen pouhý flám..