Večerní romance

Kunda, kunda, kunda
Kdo dnes její domek sundá?
Již zvlhčené jsou zdi i brána
Kam však zmizela pružná blána?
V tomhle místě byl už někdo jistě
I když působí tak svěže, čistě.
Je to jen takový bonmot, mimo řeč,
Kurva no tak dělej říkám teč!
V jazyku mám větší a větší křeč.
„Miláčku tak jí nejdřív svleč“
ta látka z kalhotek mi trochu bránila,
a hle zde je, štěrbinka spanilá.
Koutkem úst nadávám na továrny textilní
A já hlupák myslel už že je frigidní
proč mi někdo neřekne takový věci předem
nádech, jsem muž a takový věci my svedem!
Jen si plivnou do dlaní,
Trochu slin i na ní…
Jede to jak po másle
Však ten dole vypadá pohasle.
Ty kluku jeden zrádnej můj
Makej! Dělej! Stůj!
Dneska to zase vypadá v osm na novu
A zítra to, s viagrou, zkusíme znovu.