Láska

Vločky co hladí mou tvář
studí a stékají po bradě.
Promiňte já nemám svatozář,
jsem jen kaktus v růžové zahradě.

Sníh se třpytí a tiše praská
dumám k čemu je mi
ta Vaše láska....

Mráz, co mi ruce zbarvil doruda
chodím hodiny a hodiny,
připadám si jak pouliční pobuda.

Skřehlý prsty, hloupý splín
zima co se dotkla i mý duše
jsem jen neviditelný stín,
co Nerudovkou kluše.

Hulákám, křičím, běsním,
volám o pomoc.
Vím jen že zastavit se nesmím
a modlím se ať přijde noc.

Noc za kterou se schovám,
která zakryje můj temný stín
a já se do slunného rána
znovu narodím.