Slunce a žena

Hledali zlato v rukou touhy,
Nenašli nic než prach na řetězu slávy,
Majetek vším pro ně byl,
Až jejich city zaslepil.

Ten den na nebi jasně zářil,
V lidech nacházel jen smrt a zkázu,
V zemi kde nikdo nikdy nebyl,
Byl on sám velitel.

Našli jen smilstvo ženy,
Krásná v době kruté,
S řetězy koule chtěla její duši zachránit,
Spadla k zemi a lidé jí zahubili.