Moje osobní temno

Bez Tebe je všude prázdno
černo černá tma
chybí mi vzduch
slyším jen buch
jak srdce vzlyká
obraz budoucnosti už je na cáry
utíkám jak z hrnce výpary
hlavně už žádné plány
už žádné hraniční čáry
pronásleduje mě samota
nestojíš vedle mě, je tam jen díra
chybí mi záplata
a možná i víra

Rozmazán jako hladina rybníka
zameten na hromádku smetí
zavřen pod kanálů víka
kéž vzpomínky odletí
nebe v záhlaví
déšť na tvářích
rosu na botech
a žal v srdci veliký
Touha roste
láska je pryč
nenávist pokoste
vemte si rýč

Lež v uších pořád zní
pláč v očích šimrá
nenávist trýzní
neblíží se výhra
vzpomínky bodají
jak v posteli jehly
víčka už padají...
Dobrou noc, hezky si lehni.