Se strachem...

Přímá cesta
mezi stromy uvězněná
vede z města
už ji nehledá..

Nebem letí drobní ptáci
vzbuzuješ mou inspiraci

Vzduch se rozbijí o mou bledou tvář
nejsi, nemůžeš být jen hráč..

Do budoucnosti se dívám se strachem
že lásku k sobě nenajdem
dál utíkám se strachem
že nikoho námi nenadchnem
dýchám tebe se strachem
že pod námi padá zem...
..se strachem..

Tma se sklaní nad lesy
já ujíždím stále dál
odmítáš,aniž bys znals
s notnou dávkou noblesy

Křičím kamsi do neznáma
že chtěla bych být tvým zázrakem
ne žít pro tebe..
a se strachem