O loučení

Tak rozžehněte svíce
ať prosvětlí ten vzduch
jímž proháním si plíce
a v němž krouží hejna much

já chci totiž vidět
přes tu vzduchovou clonu
tvou tvář sběžně, však klidně
ještě než odjedeš domů

Tak nerada se vzdávám
těch milých, drobných smíchů
jimiž na mě vždy máváš
ještě než chytneš na kliku

Tak nerada opouštím
tvůj humor v těch tvých hrách
jímž zaháníváš splín dřív
než překročíš můj práh

Tak rozžehněte svíce
ať ozáří tu síň
znám tváří na tisíce
však tvá je pro mě prim