Můza

Můza mě ve snu navštívila,
lehce mě na čelo políbila,
měla rty sladké jak lízátko z pouti,
z jejího šarmu se i mosty hroutí,
ta můza mě ničí, chtěl bych ji mít,
za tou dívkou ze snu tiše odejít.

Můza mě mate,
plete mi hlavu,
je mi to svaté,
je jediná v davu.

Můza mě ve snu do náruče vzala,
potom mi další políbení dala,
v očích jí plamínky plápolaly,
vlásky pak v jemném vánku vlály,
ta můza mě má pevně v moci,
za ní bych bloudil dnem i nocí.

Můza mě mate,
plete mi hlavu,
je mi to svaté,
je jediná v davu.

Můza mě ve snu do sítí dostala,
bojím se, aby si zase jen nehrála,
z té můzy mi mráz po těle běhá,
už jsem v tom po uši, ouvej, běda,
ta můza mě vodí labyrintem, co znám,
já však zas nevím, jak ven dostat se mám.

Můza mě mate,
plete mi hlavu,
je mi to svaté,
je jediná v davu.

Můza mě ve snu za ruku chytila,
teď toužím jen, aby se nepustila,
chtěl bych jí sám teď polibek dát,
přemýšlím nad tím, co může se stát,
ta můza mě jednou snad zničí totálně,
já se však s můzou svou cítím tak náramně...