Anotace: Láska mezi přírodou(=lidmi)
Tak jako mrak, má osoba uhání,
tak jako déšť, má slova zachrání,
tak jako duha, můj úsměv léčí,
tak jako slunce, mé jméno značí.
Co však květina, v porovnání tato –
osoba cennější, než samotné zlato!
Květina nad květiny, květ nad květy –
osoba výjimečná, snad z jiné planety!
Mrak uhání, vždy nad květinu tuto,
déšť zachrání ji, však po slunci smutno.
Duha prosvítá, pro srdce léčivý plamínek,
slunce vysvitne, značí si cestu vzpomínek.
Lidé i zvěř, čichají ke květům,
vábeni vůni, jak mušky ke světlům,
avšak i květina umí se bránit –
nemožno zabít, avšak zranit.
Roky plynou, květina do krásy kvete –
jak jsi s ní kouzelný můj ty světe!
Nevidět úsměv její, to bych nesnesl –
ze samotného nebe bych si ji donesl!
Když ráno vycházím, v mysli květinu mám,
pozdravy – paprsky – první jí posílám.
Dosáhnou všude, kol a kol –
Východ slunce – Sale el Sol.
Opravdu hrozně moc děkuju. :-) Všechny Vaše slova mě vždy neuvěřitelně zahřejí u srdce. Ještě jednou děkuju za všechno. :-)
13.07.2010 14:53:00 | Amable seňor Marek
Děkuju vám všem hrozně moc, opravdu!! :-) je to prostě strašně kouzelné a povzbuzující, tu číst všechny vaše překrásné a potěšující názory. :-) Jsem šťastný! :-)
No líbit se snad bude. Taky hrozně moc doufám. :-) Jen ona - nehodíme se k sobě. Jsme bohužel každý až moc jiný. Pobláznili jsme si na chvíly hlavy,...ale te´d už je to pryč. Asi nebyla ta pravá...
16.06.2010 19:39:00 | Amable seňor Marek
krásná báseň..určitě se bude té které patří líbit ST!
16.06.2010 12:37:00 | xoxoxo
... Děkuju hrozně moc! :-)) Snad budu mít stejný úspěch i pro tu, které tato báseň patří. ;-))
15.06.2010 20:49:00 | Amable seňor Marek