Rychleji než zvuk

Nemyslí, neuvažuje, vztekle hází slova
Otevře oči, procitne, stydí se znova

Nad rekací každou do desíti počítám
Pak si však znovu své chyby pročítám

Neumím nejdříve myslet a pak konat
Moje srdce, zas a znovu, bude jenom stonat

Chyba stejná, slza stéká
Ze slz mých je znovu řeka

Ty mi dáváš tolik a on nic
Bohužel k němu já cítím víc

Slova prázdná prsty píší
Jen z jeho vůně ráno dýši

Nechápe to, diví se
Moje sny zas bortí se

Nepřemýšlím, dřívě konám chyby
Je zbytečné dávat si marné sliby

Nechci si snít svůj sen sama zde
Proč vy, které miluji daleko jste?