Možná
Možná
v lásce, co nás častěji pálí než hřeje,
v lásce, jež mě občas dělá nešťastnou
a přece se srdce radostí chvěje.
Možná, že horší než nemít a toužit,
je mít, vlastnit, cítit jistotu.
Možná, že chceme trochu se soužit
a dávat tak lásce vzácnou hodnotu.
Možná v tvých hnědých očích
utopím mnoho nesmrtelných nadějí,
tak jenom řekni, co mám si počít,
když nemůžu zůstat a nemůžu ani odejít…
Komentáře (9)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Toš přeji hodně šťestí v tvé nelehké situaci. Popsala si to krásně, procítěně... PS: nejsi náhodou z okolí ostravy? pořádám výlet na hory tuto sobotu, jedu já, skold, semiramis a máme ještě místo.
12.01.2006 18:55:00 | Manik
To je ten nesmrtelný svár rozumu a citu, stále básníky (a nejen jimi) řešený - a nevyřešený. Neudělalo lidstvo fakt chybu, když slezlo ze stromů (viz Douglas Adams) a tím začalo myslet? Předtím se to tak krásně pudově množilo ... :-).
Vidím, že jsem moc nepomohl, díky za Tvůj komentář, upozornil, že jsi tu :-)!
30.12.2005 20:27:00 | Hary_nš
Hmmm... tak tady každá rada drahá :o)
co dělat, když se nedá zůstat ni dál vykročit...
možná vzít koště a z výšky jako ježibaba
sledovat, rozmyslet, do jakých barev štětec namočit...
jak vybarvit si příští chviličky...
Líbí se mi moc tvoje básničky... :o)
30.12.2005 11:10:00 | Cecilka
to je nádherný! Kolikrát jsem si prošla stejnými pocity a myšlenkama a byly přesně takové, jen tys je dokázala tak přesně popsat,opravdu moc pěkný, hlavně druhé 2 řádky ve druhé sloce jsou trefou do černé pravdy.jasně kilečko
30.12.2005 09:17:00 | Markét
Tady ti nikdo nemůže dát stopro radu, co dělat kdyz to nejde tak ani tak..Jedině to nechat srdíčku rozhodnout, to rozhodne správně!
29.12.2005 22:23:00 | makretka