Promiň

Život se mi hroutí jak domeček z karet,
Touha mě ubíjí a nevím jak dál,
Vzpomínky zůstávají jak pro vojáky zelený baret,
Myslím jen na to jak bych vedle ní stál.

Vše je těžší než jsem si myslel,
Stále o tobě přemýšlím a sním,
Každý den bez tebe je jak bez dopisů posel,
Ještě to bude dlouhé a já to vím.

Každá noc bez tvého obětí,
Každý den bez tvého smíchu,
Stále na tebe myslím jak pominutý,
Je to jak život bez hříchu.

Dny plynou jak kouř z cigarety,
Konec se neodvratně blíží,
Vše je jak potisk staré tapety,
A moje myšlenky mě smrtelně tíží.

Chtěl bych aby jsi tu teď byla,
Na mě se usmála a za ruku mě vzala,
Chtěl bych aby jsi se mnou snila,
Aby ses mě na miliony otázek ptala.

Promiň