Jako vaření

Ony se snad to učí z učebnic,
proti tomu nezmůžu zhola nic,
jsi prima kamarád a skvělý kluk,
asi už polámu ten Amorův luk.

Je to jak vaření,
co na škole učí,
přidávat koření,
a ničit tím uši.

Jako by toho nebylo dost,
tuhletu větu zná každá kost,
jsi hrozně fajn, mám tě moc ráda,
však dál beru tě jako kamaráda.

Je to jak vaření,
co na škole učí,
přidávat koření,
a ničit tím uši.

Tohle mě jednou vážení zničí,
přísahám, srdce mé už nebude ničí,
já někde do truhly ho pod zem dám,
tím vzpomínkám svým zamávám.

Je to jak vaření,
co na škole učí,
přidávat koření,
a ničit tím uši.

Zavrtat hlavu svou do písku toužím,
v dešti jak kaskadér najíždět k loužím,
možná se v zatáčce střetnu v tvář smrti,
na téhle větě něco hrozně smrdí.

Je to jak vaření,
co na škole učí,
přidávat koření,
a ničit tím uši.

Tahle věta mě jednou zabije,
srdce mé po ní už navždycky dobije,
nějaká s tebou bude jednou šťastná,
tak těmihle větami z nás dělají blázna.