zmije

v srdci cit
a to ostrý jako břit
je to láska?
chtíč?
teď už jen nenávist

věř mi,lásko, ja chtěla víc.

oblečená a přece nahá
stojim tam před tebou

v rohu té místnosti
kam světlo nesvití
ti lásko pišu vzkaz

v klíně bolest tupá
v rukou prázdné doteky
a je to tu zas

jak hadrová panenka
svěšená ramena
a tisíc mostu dělí nás

a v hlavě slova
" běž si šlapat někam dál"

a pak jen vztek
a strach
a samota

a zase jen prázdno
a tak šlapu dál

ale jen do schodů
do schodů co vedou do pekla

srdce se svíjí jako zmije
co hřála jsem si na srdci

a zase jen tupá bolest v klíně

a peklo je jen sauna

když mám bez tebe žít