Vypravěč pohádek

Do mého světa vstoupil tiše,
snad přikradl se jako stín,
ubral mi dlaní z nočních výšek,
otrhal stonky kopretin.

Vyprávěl pohádky a občas
zčernalé lokty pohladil
a mě ten dotyk trochu roztřás´
a možná taky rozladil.

Trochu se bojím, když mu říkám,
že nenávidím tenhle svět
a přikláním se ke kritikám,
že nemohu mu rozumět.

Až jednou bude moje hlava
víc šedobílá a popelavá
a Ty mi tohle budeš číst,
najdu snad sílu, abych řekla:

"Už je to dávno, otoč list..."