Myšlenka

Už je to tu, rok s rokem se sešel,
já do Prahy na turnaj se chystám,
tady už bych se asi nudou věšel,
tak dám vale na chvíli starým místám.

Myšlenky na tebe, vílo, se však nezbavím,
ta pronásleduje mě krok, sun, krok,
třeba, když nakouknu potají do novin,
vidím tě všude, tak skládám pár slok.

Veršíky o tom, že tebe v srdci mám,
že jsi má víla z pohádek a snů,
za tebe, krásko, i hlavu na špalek dám,
pronásleduješ mě každou vteřinu posledních dnů.

Bez chvilek s tebou mě nebaví svět,
tak si tu skládám dál básně tiše,
vkládám své pocity do slov a vět,
doufám, že nepřijde ti to jako klišé.

Brzy už pojedu do Prahy,
tak ptám se, zda-li tě uvidím,
alespoň na chvíli, alespoň z povzdálí,
jestli ti ahoj, než odjedu říct smím.