Chtěl bych šťastný konec

K nohám ti, vílo, snést kytice růží,
ať víš, že myslím na tě stále,
že jsi můj malý polibek můzy,
že verše chci psát tobě dále.

Chybí mi tvůj smích, tvá slova,
nemůžu na tebe přestat myslet,
proto píšu ti tu zas a znova,
že pro tebe točí se můj svět.

S kyticí růží snést ti modré z nebe,
to všechno bych pro tebe udělal,
chci ti dát tolik, kus sama sebe,
jsi plamen, co ve mě se rozdělal.

Prsty mezi tvými proplést toužím,
za ruku chtěl bych tě něžně vzít,
tak prozraď mi, proč se tak soužím,
vždyť jenom tebe chtěl bych mít.

Chtěl bych tě vzíti kolem pasu
a lehce pohladit tě po tváři,
já snad neodolám vnitřnímu hlasu,
co láskou se nechal ozářit.

Ze rtů tvých chtěl bych svými číst,
že šťastný to má míti konec,
pak jenom tiše do ucha ti říct,
že zazvoní nám k tomu zvonec.