V léčebně

Dívat se,
dívat se na tebe.
Jak voda stéká,
stéká po tvém těle.

Ve vaně, ve vodě,
jsi nahý a sám.
Po očku koukat.
Nahlédnout.

A ten obraz mít navždy v hlavě.
Smyslné mužství,
a zvíře v mém těle.
Chci koukat na tebe,
je to tak smělé?

Zatímco bavil ses,
já téměř se zničil.
Ty jsi ten,
kdo rád všechny druhy žen.
Já nesnáším
Nenávidím toho, kdo je ten!

Ach ...

Jen spolu.
A zvíře ve mně.
Rozerve mi duši,
přihodí další emoci,
emoci do ohně,
ohně spalujícího tuto Zemi.

Až povstane matka znechucení,
tak poznáš,
že já jsem byl jediný,
kdo tě zachránit mohl.

Ale ty,
popíjel si,
ve vaně,
s ženami.

Utrpení ve mně,
zatím užíralo.
To bylo vidět,
snad i v mém jednání.

Zničit, potopit,
radši mě zakopni.
Jen zapomenout na tebe.
Prosím o to.
Ničím tě.
I já sebe.