Myšlenky plíží se stínem podél zdi

Myšlenky plíží se stínem podél zdi
tak jako každou noc – nikdy se nezpozdí
Každou noc ve dvanáct ťukaj mi na dveře -
zvěstujou pomluvy o tvojí nevěře!

Každý den zazvoní a nechaj mi u dveří
balíček s fotkami kterým nevěřím
Nechci je vidět, ale – fakt mi to nedá -
pak na mou duši deprese sedá

Oči mé děsí se už hrůzné představy
jaképak divadlo dneska mi představí
ty fotky nahraný – fotky s retuší!
Optický klam? Pravda? To nikdo netuší…