Navždy květ

Já pletl jsem pro ni koruny,
teď je tráví rudé plameny,
já pletl je ze svých vlasů,
za těch krásných časů.

Já tesal jsem pro ni kmeny,
ty teď pomalu hňijí,
já tesal je s kapkou něhy,
ale pořád pevně stojí.

Já tvaroval jsem pro ni kořeny,
vysály už všechnu vodu,
já tvaroval i když byly mořeny,
teď už jen ničí půdu.


Já vytvořil pro ni tohle tělo,
chyběl mu však život a duše,
ona do něj vdechla co mu chybělo,
už mu srdce uvnitř buše.

Na schnilých útrobách mých,
její květy stále kvetou,
jsou pro ty kteří nezapomenou,
že jsem navždy tvůj.