Dagmaře

Viděl jsem v skalinách dívenku pobledlou
Tělo jí daroval samotný Bůh

,,Co Vás sem přivedlo ? “
v krajinu pochybnou
a proč se zmítáte v beznaději

Pošlu Ti dopisy
Polibky v obálkách
A taky pohledy z dalekých cest
Zmítán jsem láskou , jaká jen pohádkách
Může říct ,,ano“ nebo jen žal

Posílám balíček srdce mé zlomené
Zásilka těžká musí to být
Jen malý příplatek
A pak sejdeme
S vírou na lásku v beznaději

Otisky úst anebo lhaní
Záleží lásko má jak čteš to přání
A jak se díváš na moji tvář

Odpusťte lidé
Já myslím jen na ni
Já myslím jen na Dagmar
Na její zář