Ochočená liška

"Ty jsi zatím pro mne jen malým chlapcem podobným statisícům malých chlapců. Nepotřebuji tě a ty mě také nepotřebuješ. Jsem pro tebe jen liškou podobnou statisícům lišek. Ale když si mě ochočíš, budeme
potřebovat jeden druhého. Budeš pro mne jediným na světě a já zase pro tebe jedinou na světě..." //

Já byla vždy nezkrotná
a svobodná jak ten pták
nespoutaností pokřtěná
jen vzlétnout do oblak.

Já vždy volila raději
černá křídla svobody
než nechat se svázat
těmi růžovými pouty.

Pak přišel náhle princ
jehož vlasy připomněly mi
barvu slámy a let létavic
jen pohladil dlaněmi.

Pohladil, políbil a já
vyzvala jsem ho
každý den mohl jít
blíž a blíž
do srdce mého.

Teď si říkám
já, malá liška
kdy přišla ta změna
v čem byla ta léčka?

Že už dál nechci být jen svá
že už nestojím o svobodu
proč nezávislá a osamělá
už být nedovedu.

Přišel jsi a zkrotil mě
možná víc, než jsme oba chtěli
dal jsi mi nový život
šanci, abychom na zlo zapomněli.

Teď jsi můj pán
jen děj se vůle tvá
ale nezapomeň, že kdykoliv
můžu být opět nezkrotná.

A nezapomeň, že vždy
aniž bychom o to stáli
neseme odpovědnost za toho
koho jsme si k sobě připoutali!