Chybíš mi

Sám pod lampou sedím,
světlo stíny mi hází,
na nebe tiše hledím,
něco mi náladu kazí.

Je to ten pocit samoty,
cigáro pomalu dokouřím,
chybíš mi dlouho, má vílo, ty,
bez tebe se tu smutkem soužím.

Koukám na pavouka, jak sítě spřádá,
pomalu oběť svou omotává,
přemýšlím, jestli mě vůbec máš ráda,
v tom kočka si o mě otřela záda.

Svítí sem na mě petřínská rozhledna,
mezi kolejemi na Strahově bloumám,
přemýšlím nad tebou, má vílo nádherná,
jak poslat ti polibek po hvězdách, zkoumám.

Je jedenáct večer, mi nechce se spát,
o tobě přemýšlím, smutno je mi,
až usnu, vím, že o tobě bude se mi zdát,
tak píši tu na papír, jak bych byl němý.

Ach, ano, je mi pekelně smutno,
bez tebe umírám samotou,
scházíš mi, toť podotknout nutno,
přestat na tě myslet? Ani náhodou!