Balada o lásce sobecké

Běží vítr, bujný junák
po dolinách, po výšinách
hladí zemi, hladí nebe -
oblékni se, moje milá,
nechci, aby hladil tebe!

Svítí slunko, hřeje, pálí
zlatý bůh se s horou líbá
horký dech, a přesto zebe -
nehleď vzhůru, moje milá,
nechci, aby líbal tebe!

Žárlíš, hochu, na svět celý
těžké s tebou živobytí
místo lásky krupobití
raděj budu hýčkat sebe!